Kdo je víc? Místní podnikatel nebo všudypřítomná korporace?

11. 09. 2018 9:00:00
Jednou z hlavních zlomových linií v politice začíná být spor mezi tradicionalisty a pokrokáři. Na náš každodenní život to má zásadní vliv.

Ona zlomová linie ve skutečnosti probíhá mezi těmi, kdo jsou někde doma a hájí svůj domov i kulturu, a sociálními inženýry, kteří jsou doma všude a nikde a šilhají po kultuře jiné.

Nejde o nic specificky českého, podobný jev je možné pozorovat v celém západním světě. Tradiční strany pravo-levého spektra se dopustily chyb a nedokázaly zareagovat na měnící se poptávku veřejnosti. Původní pravo-levý souboj byl jakoby překryt novou dělící linií. Už jím není nějaký ten procentní bod sazby daně nebo nuance zákoníku práce. Tou linií je spor mezi konzervativismem a pokrokářstvím, mezi zdravým rozumem a neomarxismem, či mezi zakořeněnými a neoliberály.

Tradicionalisté tedy „zakořenění“ jsou ti, kdo jsou primárně někde doma, ctí tradice a přejí si pokračovat v odkazu svých předků, souzní s místem, kde se narodili. Chtějí udržet svůj hodnotový svět takový, jaký byl. Jejich postoj k životu, minulým a budoucím generacím by se dal shrnout do hesla „Převzít, přidat, předat.“ A pomoc bližnímu odvozují od významu slova bližní. Tedy ten, kdo je nám blízko.

Naopak pokrokáři jsou vlastně takoví „vykořenění“, tedy ti, kteří jsou doma všude a nikde. Za svůj původ se tak trochu stydí, své spoluobčany by nejraději podrobili převýchově. Jejich vztah k minulosti a budoucnosti by se dal zjednodušit do hesla „Je třeba vše zásadně přetvořit. Zbourat a začít od nuly“.

Podobné dělení však platí nejen pro občany, ale i pro firmy. Ty jsou nedílnou součástí našeho lidského ekosystému. A je velký rozdíl, žijeme-li ve světě s dominancí tradičních (zakořeněných) nebo globálních (z firemního pohledu pokrokářských) firem!

Typickou globální firmou je nadnárodní korporace. Té jde tradičně o zisk, ale její přidaná hodnota v místě působení nad rámec platby (minimálních) daní je velmi malá. Ze zisku tedy druhotně společnost jinak neprofituje. Operuje na jiném území, než kde žijí její vlastníci. Ze vzdálené centrály se pak o nás rozhoduje, často bez ohledu na místní znalosti. Přesto, že jde často o společnost bohatší než celá Česká republika, neváhají sesbírat všechny lokální dotace, pobídky a úlevy (z daní vybraných od tradičních domácích firem) a v případě recese ihned „zavřít krám“ a přemístit se na druhý konec světa. Ano, i taková korporace dá vzhledem k PR nějaké ty peníze na lokální charitu, ale většinou jde o viditelné, megalomanské akce typu Olympijský stan na Letné.

Tradiční domácí firmy, to jsou typicky malé a střední podniky. Mají jasné vlastníky budující postupně své „impérium“, jsou sžité s místem a je i v jejich zájmu, aby bylo krásné a prosperovalo.

Jako starosta Sokola Podolí z naší staré kroniky vím, kolik malých místních podniků a živnostníků něco udělalo nebo přispělo pro naši jednotu. To dnes není možné. Pro globální firmu jsme nezajímavý subjekt i místo. To v dobrém slova smyslu propojení lokální komunity a businessu se úplně vytrácí a citelně chybí. Jistě, nejsem staromilec a obraz patriarchálního pana továrníka, který ze své vily na předměstí jde ráno pěšky do práce „s viržinkem a špacírtágem“ a cestou zkontroluje pořádek

v obci, patří již jen mezi romantizující vzpomínky. Ale síť tradičních a zakořeněných, v místě viditelných a zodpovědných právnických osob, je to, co potřebujeme. Jen ty dnes vytvářejí skutečnou přidanou hodnotu a odvádí do rozpočtu daně. Než dvacet posudků a výběrových řízení je vždy lepší, aby chodbu v místní škole vymaloval místní malíř pokojů. Jeho vizitka bude všem na očích.

A je třeba také jednou prosadit to, co už před léty navrhoval předseda CSU Seehofer. Tedy aby malé podniky byly osvobozeny od všech nesmyslných regulací. Ty ať se týkají jen velkých hráčů na trhu. Vždyť ostatně velcí hráči jsou původci většiny nesmyslných regulací – zadusí jejich malou, vznikající konkurenci.

V monokultuře globálních korporací a domácích oligarchů se totiž opravdu nežije dobře.

Autor: Jaroslav Míth | úterý 11.9.2018 9:00 | karma článku: 22.07 | přečteno: 337x

Další články blogera

Jaroslav Míth

Galén porazil Hitlera i na vrcholu jeho moci

Všichni známe doktora Galéna z Bílé nemoci. Osamělý člověk, pokoušející se zastavit diktátora. V reálné historii existoval i skutečný Galén. Německý biskup, který svou odvahou a inteligencí dokázal zastavit Hitlerův zvrhlý projekt

19.3.2019 v 7:51 | Karma článku: 20.50 | Přečteno: 392 | Diskuse

Jaroslav Míth

Aktivismus už infiltroval i výroční zprávu BIS

Ve výroční zprávě BIS za rok 2017 nás služba varuje před aktivitou ruských a čínských zpravodajských služeb a hned vzápětí aktivistickými ideologickými vsuvkami ukazuje, že sama podlehla infiltraci hybridní války aktivistů

5.3.2019 v 7:16 | Karma článku: 29.33 | Přečteno: 558 | Diskuse

Jaroslav Míth

Velké změny neřídí konspirátoři

Internetový svět je dnes plný konspiračních teorií. Konspirační teoretici se však mýlí, prudké společenské změny jsou natolik dynamickým procesem, že jsou ze své podstaty neřiditelné

19.2.2019 v 7:56 | Karma článku: 12.85 | Přečteno: 191 | Diskuse

Jaroslav Míth

Neomarxisté ničí respektovanou Amnesty international

Pojem nepřátelské převzetí vznikl v ekonomii, ale v přeneseném slova smyslu platí i jinde. Takto „nepřátelsky“ převzata byla kdysi respektovaná organizace Amnesty international

5.2.2019 v 7:12 | Karma článku: 39.99 | Přečteno: 1402 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Karel Zvára

Hrátky s grafy

Data je dobré vizuálně prezentovat tak, aby je divák dobře pochopil. Často je ale možné vybrat z několika různých způsobů ten, který se autorovi nejlépe "hodí do krámu". Tentokrát o tom, zda vstup do EU zlepšil export ČR do EU-15.

22.3.2019 v 13:06 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 217 | Diskuse

Roman Malach

Firmy se vždy dohodnou

Dle průzkumu Hospodářské komory České republiky se podnikatelé brexitu nebojí. Obchodní vztahy budou i nadále fungovat.

20.3.2019 v 10:30 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 145 | Diskuse

Martina Dlabajová

Brexit může zasáhnout i české studenty

Zatímco v Londýně pokračují bezvýsledně debaty o tom, jak a kdy by měla Velká Británie opustit EU, Evropská unie se musí připravit na všechny možné scénáře, včetně tzv. tvrdého brexitu bez dohody. Situace je totiž stále nejasná.

20.3.2019 v 8:17 | Karma článku: 6.10 | Přečteno: 124 | Diskuse

Jiří Paroubek

Proč se soudím se Soukupem?

Minulý týden podal můj právní zástupce žalobu na TV Barrandov, respektive na společnost, která tuto televizi vlastní. A protože jediným, kdo vystupuje za TV Barrandov je J. Soukup, tak je to vlastně žaloba na tohoto člověka.

19.3.2019 v 16:38 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 1006 | Diskuse

Monika Červíčková

Diskriminace? Může se to stát i vám

Senioři odmítaní doktory nebo rodičovství jako nepřekonatelná překážka při hledání práce. Diskriminaci se v Česku stále daří, změnit by to ale mohla novela antidiskriminačního zákona.

19.3.2019 v 13:38 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 803 | Diskuse
Počet článků 125 Celková karma 25.00 Průměrná čtenost 1231

Jsem táta dvou dětí školou povinných, vystudovaný ekonom, radní pro školství v Praze 4 za ODS. Zajímám se o veřejné dění a historii, rád sportuji a zahradničím. 

Najdete na iDNES.cz