Kdo je víc? Místní podnikatel nebo všudypřítomná korporace?

11. 09. 2018 9:00:00
Jednou z hlavních zlomových linií v politice začíná být spor mezi tradicionalisty a pokrokáři. Na náš každodenní život to má zásadní vliv.

Ona zlomová linie ve skutečnosti probíhá mezi těmi, kdo jsou někde doma a hájí svůj domov i kulturu, a sociálními inženýry, kteří jsou doma všude a nikde a šilhají po kultuře jiné.

Nejde o nic specificky českého, podobný jev je možné pozorovat v celém západním světě. Tradiční strany pravo-levého spektra se dopustily chyb a nedokázaly zareagovat na měnící se poptávku veřejnosti. Původní pravo-levý souboj byl jakoby překryt novou dělící linií. Už jím není nějaký ten procentní bod sazby daně nebo nuance zákoníku práce. Tou linií je spor mezi konzervativismem a pokrokářstvím, mezi zdravým rozumem a neomarxismem, či mezi zakořeněnými a neoliberály.

Tradicionalisté tedy „zakořenění“ jsou ti, kdo jsou primárně někde doma, ctí tradice a přejí si pokračovat v odkazu svých předků, souzní s místem, kde se narodili. Chtějí udržet svůj hodnotový svět takový, jaký byl. Jejich postoj k životu, minulým a budoucím generacím by se dal shrnout do hesla „Převzít, přidat, předat.“ A pomoc bližnímu odvozují od významu slova bližní. Tedy ten, kdo je nám blízko.

Naopak pokrokáři jsou vlastně takoví „vykořenění“, tedy ti, kteří jsou doma všude a nikde. Za svůj původ se tak trochu stydí, své spoluobčany by nejraději podrobili převýchově. Jejich vztah k minulosti a budoucnosti by se dal zjednodušit do hesla „Je třeba vše zásadně přetvořit. Zbourat a začít od nuly“.

Podobné dělení však platí nejen pro občany, ale i pro firmy. Ty jsou nedílnou součástí našeho lidského ekosystému. A je velký rozdíl, žijeme-li ve světě s dominancí tradičních (zakořeněných) nebo globálních (z firemního pohledu pokrokářských) firem!

Typickou globální firmou je nadnárodní korporace. Té jde tradičně o zisk, ale její přidaná hodnota v místě působení nad rámec platby (minimálních) daní je velmi malá. Ze zisku tedy druhotně společnost jinak neprofituje. Operuje na jiném území, než kde žijí její vlastníci. Ze vzdálené centrály se pak o nás rozhoduje, často bez ohledu na místní znalosti. Přesto, že jde často o společnost bohatší než celá Česká republika, neváhají sesbírat všechny lokální dotace, pobídky a úlevy (z daní vybraných od tradičních domácích firem) a v případě recese ihned „zavřít krám“ a přemístit se na druhý konec světa. Ano, i taková korporace dá vzhledem k PR nějaké ty peníze na lokální charitu, ale většinou jde o viditelné, megalomanské akce typu Olympijský stan na Letné.

Tradiční domácí firmy, to jsou typicky malé a střední podniky. Mají jasné vlastníky budující postupně své „impérium“, jsou sžité s místem a je i v jejich zájmu, aby bylo krásné a prosperovalo.

Jako starosta Sokola Podolí z naší staré kroniky vím, kolik malých místních podniků a živnostníků něco udělalo nebo přispělo pro naši jednotu. To dnes není možné. Pro globální firmu jsme nezajímavý subjekt i místo. To v dobrém slova smyslu propojení lokální komunity a businessu se úplně vytrácí a citelně chybí. Jistě, nejsem staromilec a obraz patriarchálního pana továrníka, který ze své vily na předměstí jde ráno pěšky do práce „s viržinkem a špacírtágem“ a cestou zkontroluje pořádek

v obci, patří již jen mezi romantizující vzpomínky. Ale síť tradičních a zakořeněných, v místě viditelných a zodpovědných právnických osob, je to, co potřebujeme. Jen ty dnes vytvářejí skutečnou přidanou hodnotu a odvádí do rozpočtu daně. Než dvacet posudků a výběrových řízení je vždy lepší, aby chodbu v místní škole vymaloval místní malíř pokojů. Jeho vizitka bude všem na očích.

A je třeba také jednou prosadit to, co už před léty navrhoval předseda CSU Seehofer. Tedy aby malé podniky byly osvobozeny od všech nesmyslných regulací. Ty ať se týkají jen velkých hráčů na trhu. Vždyť ostatně velcí hráči jsou původci většiny nesmyslných regulací – zadusí jejich malou, vznikající konkurenci.

V monokultuře globálních korporací a domácích oligarchů se totiž opravdu nežije dobře.

Autor: Jaroslav Míth | úterý 11.9.2018 9:00 | karma článku: 22.23 | přečteno: 337x

Další články blogera

Jaroslav Míth

Proč jsme uměli reagovat na vypuštění Sputniku a sonda Čchang – e 4 nás nechává v klidu?!

Letos přistála na odvrácené straně Měsíce čínská robotická sonda Čchang – e 4, ale nechalo nás to v trestuhodném klidu, žádná reakce vyspělého Západu se nekoná. EU raději řeší zákaz uchošťourů a svobodnou volbu pohlaví od 12 let

14.5.2019 v 8:03 | Karma článku: 23.37 | Přečteno: 448 | Diskuse

Jaroslav Míth

Budou akademici i nadále váženými osobami? Martin C. Putna dělá vše, aby tomu tak nebylo

Ač se na internetu může zdát, že v diskusi jsme si všichni rovni, není to tak. Pokud veřejně lže vzdělanec a akademik, tak to má na společnost daleko horší dopad, než když říká nesmysly nějaký bezvýznamný hlupák.

30.4.2019 v 8:04 | Karma článku: 40.34 | Přečteno: 1194 | Diskuse

Jaroslav Míth

Energetická politika EU vede k ožebračování obyvatel a k závislosti na Rusku

Energetická politika rychlého odchodu od jádra dopadá nepříznivě na slabší sociální vrstvy a oslabuje svobodu Západu a posiluje jeho závislost na Rusku a zemích Blízkého východu.

16.4.2019 v 8:08 | Karma článku: 23.25 | Přečteno: 462 | Diskuse

Jaroslav Míth

Šetřit ano! Ale ne pokrokářskou cestou EU!

Je určitě správné šetřit energií, pitnou vodou i jinými zdroji. Ale šetření je jen prostředek, ne cíl. A cílem šetření není ušetřit pár Wattů nebo mililitrů za enormní investici, ale ušetřit peníze

2.4.2019 v 8:00 | Karma článku: 30.95 | Přečteno: 561 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Tomáš Balvín

ANO, líp už možná je, rozhodně ale není dobře.

Andrej Babiš v současné době téměř v každém rozhovoru zdůrazňuje, že už je lépe. Jak moc se ČR daří a že on nekecá a maká na tom. Opravdu ale máte pocit, že se lidem v ČR daří dobře? A že je na tom dobře česká ekonomika?

26.6.2019 v 12:40 | Karma článku: 26.84 | Přečteno: 1073 | Diskuse

Jiří Mihola

Budeme jednou dál?

Vážím si toho, že již téměř 30 let žijeme v zemi, kde můžeme svobodně projevit názor, shromažďovat se či demonstrovat. Konečně tuto svobodu jsme Západu záviděli snad víc, než materiální výdobytky.

25.6.2019 v 19:48 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 204 | Diskuse

Jiří Payne

Morálka je nad politikou

Andrej Babiš sám sebe prohlásil za úspěšného podnikatele. Ve skutečnosti neumí podnikat. Veřejnost má právo diskvalifikovat politika kvůli porušení pravidel slušného jednání a chování, kvůli nemorálnímu jednání.

25.6.2019 v 7:55 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 382 | Diskuse

Anna Gamanová

Tři příběhy z Kladna- O Globu(su), O Lid(l)ech a O regulačním plánu z Vojtěšské huti

Naše kladenská pohádka zatím happyend nemá. Jaká jsou nejnovější dějství v rozvoji našeho města? A jak asi dopadnou?

21.6.2019 v 23:20 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 701 | Diskuse

Jiří Paroubek

Ošidnost příměrů v politice

M. Korecký, redaktor dosti seriózních novin, přirovnává mou někdejší situaci v letech 2005 – 2010, kdy jsem byl předsedou vlády, poté předsedou opoziční a postupně nejsilnější politické strany v zemi, s nynější situací A. Babiše.

21.6.2019 v 8:52 | Karma článku: 11.95 | Přečteno: 330 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1215

Jsem táta dvou dětí školou povinných, vystudovaný ekonom, radní pro školství v Praze 4 za ODS. Zajímám se o veřejné dění a historii, rád sportuji a zahradničím. 

Najdete na iDNES.cz