Blábol o rovnocennosti šátků (ev. dokonce i jiných pokrývek hlavy) mohou za relevantní považovat jen mentálně nedostateční jedinci, případně ti, kteří předpokládají mentální retardaci u svých posluchačů (tj. skupin, k nimž promlouvají). Těžko říci, co je horší.

Někdo může stejně tvrdit, že neví jaký je rozdíl mezi pionýrským a skautským šátkem. Oba jsou přece třícípé a nosí je mládež na krku. Ale ten, kdo neví, jaký je rozdíl v tom, co symbolizují, musí být Šabatová nebo Dientsbier, což jsou synonyma pro hlupáka.

Škoda slov k Dienstbiérovi, je to jako když eunuch mluví o sexu.

Pan Dienesbier je dezorientovany anebo mirne pomyleny. Problem je, ze takovych "Dienesbieru" je v republice hodne.

možná je to s ním mnohem horší....

Šátek u nás nosívaly vdané ženy, byl to znak vážnosti. (Svatební rituál "začepení" bylo v podstatě povýšení do statusu vdané a vážené matky rodu).

Bez šátku se vlasy zaprášily, rozcuchaly, navíc patřily ke slavnostnímu oděvu (do kostela).

Když ale takové paní vzal šátek vítr, nikdo ji neukamenoval, všichni se zasmáli a nejbližší chasník jí ho dvorně podal - Dýnsbýre jeden

Pod šátkem se vlasy především rychle mastí a mastné naopak nejsou vidět. Vdaná žena už na sebe nemívala tolik času jako svobodná, tak se do šátku schovávala.

Jenomže doba pokročila, a s ní technický rozvoj. Dnes máme skoro na všechno stroje, tak nepotřebujeme šátky.