Kdo nám tady vlastně legitimizuje fašisty?

Řekněme si to narovinu a bez příkras. Fašisty legitimizují ti, kteří nálepkou fašista označují každého kritika současného nefunkčního uspořádání EU nebo pokrokářské ideologie

Pojem fašista vědecky označuje koncept korporativistického státu, který v Itálii založil Mussolini. Hitlerovský režim byl něco jiného, to byl nacionální socialismus. A nazývat Hitlerovský národní socialismus fašismem začali komunisté podle rozhodnutí jednoho zasedání Kominterny na návrh bulharského komunisty Dimitrova. Komunisté prostě potřebovali nějak lingvisticky vytěsnit z povědomí, že Hitlerův režim je jednou z forem socialismu. Takže dnes pojem fašista znamená násilník, rasista, opak demokrata.

No a jak vývoj stále názorněji ukazuje, že multikulturalismus, genderismus, trangenderismus a podobné moderní pokrokářské ideologie jsou cestou do pekel, tak příznivci těchto ideologií přecházejí od vychvalování těchto slepých cest k nálepkování svých názorových oponentů. A nejčastěji je označují za fašisty.

Takže dnes již málokdo ze sluníčkářského tábora vyzdvihuje velký kulturní přínos muslimské migrace, ale o to více a o to nesmyslněji napadají své kritiky. Takže fašistou je dnes každý, kdo se nechce podvolit ideologickým výstřelkům multikulturalismu, genderismu a zejména násilnému podbízení islámu.

A tak mezi fašisty byl již zařazen evangelický pastor Drápal, bývalý i stávající prezident, syn bývalého prezidenta, publicista židovského původu Tomský, oblíbený spisovatel historických detektivek Vondruška, pražský arcibiskup, a světe div se, dokonce i izraelský ministerský předseda.

Slovo fašista bylo tak zdevalvováno, že pomalu ztratilo svůj dřívější význam. Pokud jsou za fašisty označeni všichni oponenti pokrokářského mainstreamu, tak vlastně není fašistou nikdo. A právě zde se skrývá hrozba. Organismus vystavený dlouhodobě expozici nějakého vjemu si na něj zvykne!

Jsem kritikem pokrokářského blouznění, a proto mě lidsky uráží a trápí, jestli mě někdo začne nazývat fašistou. Považuji se za otevřeného, tolerantního a demokraticky smýšlejícího.

Přál bych si, aby naši pokrokářští aktivisté byli alespoň z poloviny demokratičtí, jako jsou jejich oponenti. Děje se ale pravý opak. Pokud není po jejich, stávají se velmi rychle totalitáři a mají paradoxně mnohem blíže k těm nálepkovaným fašistům oni. A právě díky jejich inflačním dávkám v používání nálepky „fašista“ se může stát, že po znehodnocení tohoto slova budou mezitím v klidu někde skuteční fašisté legitimizováni volbou.